Bio nebiohrušky
Na listopadovém zasedání výboru kosteleckých zahrádkářů jsme diskutovali možnosti pěstování ovoce bez použití chemických postřiků. Šlo zejména o biohrušky.
Př. Ladislav Forman předvedl dvě hrušky ze své zahrady a zdůraznil potřebu minimálně dvou postřiků ročně, že se jinak takové vypěstovat nedají. Další zahrádkáři se shodli, že BIO producenti při pěstování podvádějí a používají také chemické přípravky.
Těmto tvrzením jsem oponoval s odkazem na příspěvek Heleny Vlašínové z institutu Veronica, ale i s vlastními zkušenostmi. Netvrdím, že bez chemických přípravků se lze obejít vždy a všude, proto jsem zajistil také přednášku dr. Mgr. Michala Bittnera k eko-toxicitě běžných přípravků. Při správném výběru a použití chemických přípravků nehrozí zdravotní problémy. Kritériem k jejich výběru by měla být jejich biologická rozložitelnost. Například svého času rozšířené DDT se rozkládá velmi těžko, dokonce se přenáší v potravním řetězci a je již zakázané. Některé problematické pesticidy se ale dosud prodávají.
Helena Vlašínová (odkaz) jako tipy uvádí odstraňování listí hrušní napadených rzí, ale také odstraňování napadených jalovců v okolí. Další možností je umístění svazků pelyňku pravého do koruny hrušní, protože vylučuje fytoncidy odpuzující hmyz a navíc brzdí klíčení spór rzí. Připravit lze také jíchu - přírodní postřik ze zkvašených kopřiv a přesliček.
Strupovitost se častěji vyskytuje na zanedbaných zahradách s neodklízeným listím, zahuštěnými korunami, ve vlhkých lokalitách a při vlhčím počasí. Některé odrůdy jsou ke strupovitosti odolnější (například odkaz). Využít lze ale také celou řadu chemických přípravků, přičemž včasná aplikace oddaluje vůbec rozvoj infekce a časově je nejvzdálenější době sklizně. S každým opakováním postřiku během vegetace se blížíme konvenčnímu zemědělství, zvyšujeme chemickou zátěž, nakonec možnost výskytu zbytků chemikálií i v plodech. Vlhčí podnebí a přítomnost nemocných rostlin v Kostelci může skutečně pěstování hrušek bez postřiků komplikovat. Je věcí uvážení každého zahrádkáře, kolik chce utratit za postřiky, nebo zda nechce vůbec stříkat.
Že lze vypěstovat i atraktivní BIOhrušky se můžeme přesvědčit na několika příkladech (Vymětal i s výživovým složením, Safro odrůdy Williams, Beurre Giffard, Abate, Bohemica, hrušky z Nizozemí Deblín). Je to často vnitřní přesvědčení, které pěstitele vede k BIOprodukci. Ta často využívá zvláštní postupy a nejlepším pěstitelům přináší i zvláštní ocenění (odkaz). Minimalizace chemických vstupů a respektování biologických principů, to je umění a věda.
Mgr. Jiří Jakl