Zahrádkářský zákon se v roce 2021 patrně dořítí do senátu
Návrhů zahrádkářského zákona jsme v ČR zažili hodně a prvotní iniciativu u nich dosud měl vždy Český zahrádkářský svaz. Verze procházející sněmovnou v roce 2020 má spornou podobu a nutné je přijetí různých pozměňovacích návrhů ve třetím čtení. Někteří právníci zákon považují potenciálně jen za plevel v legislativě, jiní vidí problém ve slučitelnosti s právem EU, některé opoziční strany návrh označily za "paskvil" a jasnou podporu neměl ani u anonistických ministrů přes spojení aktuální podoby předně s poslanci ANO posilovaných marketingem, jak návrh konečně připravili do skvělé podoby.
Celkem snadno se dají načíst ministerská stanoviska předložená k jednání Babišovy vlády v roce 2019 (viz ODok) a vývoj sněmovního tisku 634.
Na zákon přišla řeč také na Jiřinkových slavnostech v roce 2019 v České Skalici, kam zavítal například poslanec Pavel Bělobrádek a předseda ČZS Stanislav Kozlík. K obecným argumentům patří, že v okolních zemích zahrádkářský zákon v nějaké podobě mají, v Česku má svůj zákon také sport, zahrádkářství potřebuje podporu. Proti verzi z roku 2001 zákon není šitý čistě na míru ČZS, jako kdyby se zahrádkářství nebylo možné ani jinak věnovat (celkem věcně se k němu tehdy vyjádřila KDU-ČSL). V roce 2016 bral zahrádkářský zákon za zbytečný také Pavel Bělobrádek (viz stanovisko), ale i u jeho strany došlo k vývoji. Jednání k zákonu jsem realizoval také s místopředsedou ČSSD a jejího poslaneckého klubu Ondřejem Veselým, viz zpráva. Zatímco jsem se snažil o soulad s ČZS a výsledků jednání s jejím nejvyšším vedením, to nakonec prosazovalo sobě bližší návrhy a různé další neziskovky tak mohou k dalším jednáním přistupovat nezávisle k hájení zájmů zahrádkářské většiny mimo ČZS.
Senát může mít zásadní roli v prověření, zda pozměňovací návrhy ve sněmovně vypořádaly všechny čistě právní překážky podoby zákona. Může také porovnat podoby českého zákona s těmi platnými v okolních zemích a soulad s evropským právem. Může také prověřit konkrétní příklady, čemu by platnost zákona skutečně mohla pomoci. K argumentům proti zákonu na misce vah zákonodárců patří, že může zbytečně svazovat vývoj obcí a sám o sobě například nové plochy využitelné pro zahrádkářství nevyčlení. Přídomním zahrádkářům zákon nijak významně nepomůže a snad ani ruce zbytečně nesváže. Naopak zakládání nových zahrádkářských osad může být účelové ze strany vybraných organizací a radnice ke zvelebení některých míst mohou jinak zvažovat také rovnocenná řešení například s volně přístupnou zelení.
Jiří Jakl